1. |
autoportrét
02:22
|
|||
ráno se probudím
a zase do stropu koukám
jak v moři Perutýn
do zvláštní doby se soukám
life-hacky nemusím
hacknutý už jsem asi dost
myšlenky uhasím
přitom mě volaj o pomoc
AUTOPORTRÉT DOBY CO UPROSTŘED NÍ STOJÍM
AUTOPORTRÉT FOŤÁKEM TVOJIM NEBO MOJIM
AUTOPORTRÉT SVĚTA CO O NĚM POŘÁD MÁLO VÍM
AUTOPORTRÉT VYFOTÍM
zeptám se svědomí
barvy jsou slitý
co mi kdo hodil
do mýho pití
na stole fotky
rozmazaných tváří
podivně stejných
a kdo je na nich
|
||||
2. |
bledule
02:15
|
|||
pomalu mrkáš a pohyby líný
v tomhle tichu jsou tak akorát
Murphyho zákony a tvý jeany
říkáš mi že bys chtěla hrát
v mojí kapele
JSI JAKO BLEDULE
CELÁ BÍLÁ OD PILULEK
MOŽNÁ SE BOJÍM,
ŽE MÁŠ ÚČINKY VEDLEJŠÍ
SPOLK BYCH TĚ S TROCHOU VÍNÁ
CO MI ZBYLO OD MINULE
DÁM SI VŠAK CIGÁRO
ZBOHEM BEJBY MUSÍM JÍT
co někde začíná jinde končí
malý jizvy co máš někde na těle
kreslil jsem je rád, ale teď se loučím
v nouzi poznáš tak akorát
divný přátelé
|
||||
3. |
tajný kód
02:58
|
|||
potkal jsem tě o půlnoci
v jednom baru
tančila jsi v mlžným oparu
ta vzpomínka zas hoří
plamen svíčky na mým stole
byl jak naše slunce
slova tekla pomalu
ta vzpomínka zas hoří
CHTĚL BYCH ZAS JÍT
TAJNÝM KÓDEM OTEVŘÍT
VŠECHNO VZÍT ZPĚT
ČASU TĚ UKRÁST
JAK PRACH ODLETĚT
potkal jsem tě
možná letmo vzpomínáš
tak co nám brání
sjet to postaru
ta vzpomínka zas hoří
vejdeš do mých dveří
jako kdyby poprvé
a prach se zvedne pomalu
ta vzpomínka zas hoří
já ji neničím já tvořím
CHTĚL BYCH ZAS JÍT
TAJNÝM KÓDEM OTEVŘÍT
VŠECHNO VZÍT ZPĚT
ČASU TĚ UKRÁST
JAK PRACH ODLETĚT
potkal jsem tě
tančila jsi
parket byl tvůj
a o půlnoci
kouř se jen nesl
kolem tvých ramen
kdybych tam nebyl...
umřel bych málem
|
||||
4. |
kinofilm
02:50
|
|||
na tvojí tváři
co je sněhobílá
cizí stíny
se potkají
a v mělký vodě
najednou ožíváš
v příbězích minulých dní
se odhalíš
JSI PRO NĚ STVOŘENÁ
Z DRAHOKAMŮ JEMNÝCH
JSI UTKANÁ
SVĚTLO NA TEBE DOPADÁ
A TY JEJ ODRÁŽÍŠ
pozitivní na pohled
jsi stejný jako já
jednou plná barev
podruhý černobílá
někdy trochu mázlá
a pak ostrá jako břit
sem tam přesvícená
ale nemůžu tě vyhodit
oba jsme vypadli
jak ze stroje času
ani jeden z nás
tu nepatří
někdo pořád mění
svoji barvu vlasů
ta tvoje duše černá
už mi nevadí
jsi jako můj život
nevím kam ho směřuju
a než tě vyvolám
hezky si tě maluju
a pak tě uvidím
po delší době
zapomněl jsem na chvíli
co ukrýváš v sobě
pozitivní na pohled
jsi stejný jako já
jednou plná barev
podruhý černobílá
někdy trochu mázlá
a pak ostrá jako břit
sem tam přesvícená
ale nechci tě vyhodit
|
||||
5. |
černý písek
02:12
|
|||
černý písek čechrá tvoje vlny
popel z cíga ruku polechtá
mravenci už bloudí po tvý kůži
která je od zimy bledá
nebe jeden tmavomodrej odstín
ve tvých brýlích leskne se jak moře
a myšlenky mě pálí
všechno kolem začíná hořet
JENOM TADY TIŠE PROLÉTÁM
NA CHVÍLI SE ZDRŽÍM
PAK ČEKÁM NA ZÁZRAK
PRAVOU CESTU NEZNÁM
A BLOUDÍM DÁL
JAK NAD TVOU HLAVOU MOTÝL
všechno co jsi nechala za zády
rozplyne se jako sladký dým
černý kočky mají cestu rády
přeběhnou ji a co s tím
možná jsou to všechno jenom kouzla
někteří je přirovnávaj k lžím
záleží jen na tom jestli věříš
že celý svět je kouzlem největším
|
||||
6. |
nové zboží
02:52
|
|||
nové zboží tohohle léta
pyl a čerstvý listí ve vlasech máš
učit se padat po tom co umíš létat
nic neskrýváš
cesta je dlouhá
a možná trochu klikatá
občas se kolem ní zatřpytí
je to jak s vůní okolo
v sobě ji zachytíš
NECHCI JÍT SPÁT
A OČI ZAVŘÍT
VŠECHNO CO MÁM RÁD
MÁM PŘED SEBOU
MOŽNÁ JSEM SE ZMĚNIL
A JSEM JINAČÍ
OPÍJÍM SE NOČNÍ DUHOU
nové zboží tohohle léta
pár nových přátel kolem máš
říká se, že dýchaj za tebe
když ty už nedýcháš
|
Streaming and Download help
If you like Liem444, you may also like:
Bandcamp Daily your guide to the world of Bandcamp